Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Compartmentalisation of surface receptor signalling in T cells
Paldusová, Kateřina ; Cebecauer, Marek (vedoucí práce) ; Janušová, Šárka (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je nastínění tématu kompartmentalizace signalizace na povrchu T lymfocytů před a během aktivace T lymfocytu kontaktem s antigen-prezentující buňkou nebo s cílovou buňkou. Ke správnému pochopení kompartmentalizace signalizace je nutno nejprve porozumět morfologii buněčného povrchu. Je známo, že povrch T lymfocytu je zvětšen množstvím membránových protruzí nazývaných microvilli, ačkoliv o jejich vnitřní struktuře toho víme velmi málo. Pravděpodobně se v určitých aspektech liší od microvillů na povrchu antigen-prezentujících buněk a tak zvaných brush border microvillů na povrchu enterocytů. Tyto struktury jsou dále popsány a srovnány jak mezi sebou, tak s dalšími membránovými extenzemi nemicrovillárního typu. Pochopení 3D kompartmentalizace molekul účastnících se signalizace v T lymfocytu je stále v začátcích. Některé výsledky jsou dokonce protichůdné. Tato záležitost bude vyžadovat uplatnění mnoha pokročilých zobrazovacích metod k odhalení přesné organizace těchto molekul před a po kontaktu se stimulujícím povrchem. Klíčová slova Signalizace T lymfocytu, membránové receptory, morfologie buněčného povrchu, microvilli, mikroskopie
Quantitative fluorescence microscopy techniques to study three-dimensional organisation of T-cell signalling molecules.
Chum, Tomáš ; Cebecauer, Marek (vedoucí práce) ; Lánský, Zdeněk (oponent) ; Brameshuber, Mario (oponent)
11 SOUHRN Proteiny patří mezi základní stavební jednotky všech organismů. Proto je pochopení jejich funkce na molekulární úrovni jedním z klíčových cílů současného biologického, biochemického a biofyzikálního výzkumu. Je důležité charakterizovat aspekty ovlivňující lokalizaci bílkovin do vnitrobuněčných částí se specifickými funkcemi a jejich samotnou dynamickou strukturu, včetně multiproteinových komplexů. Jakékoliv narušení těchto proteinových vlastností může vést ke vzniku různých onemocnění. Většina proteomických studií je dnes prováděna pomocí biochemických přístupů, které nám umožňují studovat mnohobuněčný organismus nebo tkáň najednou. Nevýhodou těchto metod je složitá příprava vzorku a potřeba velkého počtu buněk. Tato kombinace vede ke ztrátě informací z jednotlivých buněk na molekulární úrovni. Oproti tomu mikroskopické techniky mohou poskytnout poměrně podrobné informace o sledovaných bílkovinách, navíc z jednotlivých buněk. Pro studium lokalizace proteinů v různých částech lidských lymfocytů jsme vybrali trans-membránové adaptorové proteiny (TRAPy). Kombinací metod DNA manipulace a fluorescenční mikroskopie jsme sledovali i jejich nanoskopickou organizaci na plazmatické membráně. Jako zástupci byly vybrány tyto proteiny: "linker of activation of T lymphocytes" (LAT), "phosphoprotein associated...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.